Ad vocem
komorní soubor staré hudby
|
|
|
Programy pro 2 – 3 hudebníky:
|
| |
|
|
|
|
|
|
| |
|
Hudba pražských paláců a zahrad 1620
Program je sestaven z italských raněbarokních písní, tzv. canzonet, villanel a madrigalů dochovaných v Praze. Tuto hudbu, jež ani po čtyřech stoletích neztratila nic ze své původní svěžesti, si do Prahy na počátku 17. století nechával zasílat jeden z čelných dvořanů císaře Rudolfa II.
obsazení: soprán, barokní housle, loutna
Top Zpět |
|
Hudba pro královský odpočinek
Přelom 16. a 17. století byl mimořádně nakloněn souzvuku loutny a lidského hlasu. Skladatelé v té době vytvořili bezpočet písní s doprovodem loutny nebo theorby. V programu zazní písně z Itálie, Španělska, Francie, Anglie, Německa, Nizozemí, atd.
|
|
Italská duchovní hudba raného baroka
Chrámová moteta severoitalských autorů plná jemné nostalgie, kouzelné melodiky a dokonalé harmonie.Alessandro Grandi, Francesco Turini, Oratio Tarditi, Claudio Monteverdi a další.
Anna Hlavenková – soprán, Přemysl Vacek – loutny
Top Zpět |
|
Písně sefardských židů
Nejkrásnější nápěvy židovské enklávy, jež po svém vyhnání ze Španělska roku 1492 dospěla až na Balkán a do Turecka.
Top Zpět |
|
Dvořané a poutníci pozdního středověku
Písně, jež zněly na cestách do Santiago de Compostella, nejvýznačnějšího poutního místa středověké Evropy. Kontrapunkt k jejich mystické síle tvoří rafinované dvorské kompozice Francesca Landiniho.
Hana Blochová – zpěv, gotická harfa, Přemysl Vacek – loutna, arabský saz (+Milan Bílek – perkuse)
Top Zpět |
|
Loutnová hudba raného baroka v Praze
Císařské sídelní město bylo kolem roku 1600 frekventovanou kulturní křižovatkou, v níž se setkávaly hudební proudy ze všech koutů Evropy. A loutna byla v té době nástrojem nejoblíbenějším…
Přemysl Vacek – loutny
Top Zpět |
|
|
| |
| |